MOJE NÁZORY:

 

Jak mi v teraristice pomáhají  zázraky přírody

Úvodem bych chtěl zdůraznit, že mi nepomáhají jen zázraky přírody, ale i Zázraky přírody – tedy stejnojmenný televizní pořad.

Jednou z věcí, která mne v tomto pořadu zaujala je nanotechnologie. Konkrétně nanonátěr, mimochodem patent českých vědců. Stačí natřít strop a zbavíte se v teraristické místnosti nejen nepříjemných pachů (které často vadí nejen manželkám teraristů), ale i virů, bakterií, alergenů, kouře, plísní atd. Další výhodou je to, že nátěr je prakticky napořád a nemusí se obnovovat. K funkčnosti stačí pouze zdroj záření UV-A, které obsahuje i přirozené denní světlo. A pozor - sklo sice většinu UV záření nepropouští, ale UV-A ano! Což se obecně málo ví.

Nano-nátěr FN® obsahuje jako funkční složku nanočástice oxidu titaničitého TiO2, které pomocí fotokalatyckého procesu, likvidují organické částice v ovzduší, tím že je rozloží na vodu a oxid uhličitý (CO2). Dokáže během 24 hodin odstranit ze vzduchu běžné místnosti 1 kg organických škodlivin. Zakouřenou místnost zbaví kouře a zápachu za pouhou půlhodinu. Celý proces je aktivován ultrafialovým zářením, které je přirozenou součástí denního světla. V místnostech bez oken, nebo pokud chcete samočistící proces aktivovat i během noci - je možno použít umělý zdroj UV-A záření.

Podobný účinek mají i ionizátory vzduchu. Vedle ničení bakterií, virů, zápachu apod. produkují ještě i záporné ionty, které mají velmi příznivé účinky na zdraví. Nevýhodou je pouze nutnost trvalého připojení k elektrické síti (i když spotřeba proudu je velmi malá) a nutnost pravidelného a velmi důkladného čištění.

O dalších podrobnostech se lze dočíst na stránkách výrobců, ať nejsem podezříván ze skryté reklamní kampaně…

Druhá zajímavá věc byla reverzní osmóza.  Osmóza  funguje v přírodě na buněčných polopropustných membránách tak, že pokud je na jedné straně buněčné membrány roztok iontů koncentrovanější než na druhé straně, dochází na membráně vlivem osmotického tlaku k vyrovnávání koncentrací průchodem čisté vody skrze membránu. Opačná situace ale nastane, když na jedné straně membrány podstatně zvýšíme tlak, jako se to děje u přístrojů pracujících na  principu Reverzní osmózy. Zvýšením tlaku na jedné straně membrány se začne překonávat přirozený osmotický tlak a  nastane opačný proces, tedy reverzní osmóza. Na jednu stranu membrány se protlačuje čistá voda a na druhé straně se naopak zahušťuje roztok ostatních látek. Voda zbavená téměř všech příměsí se zachytává do nádoby.  Naopak  zahuštěný roztok, je vypouštěn do odpadu. Stačí tedy přístroj zapojit na dostatečný tlak vody a zbytek se už děje automaticky.

Čistou vodu lze samozřejmě vyrobit i jinak. V obchodech se prodává destilovaná voda. Hodí se však pouze pro technické využití a chovaným zvířatům by mohla ublížit. Převaření vody je pracné, zdlouhavé, náročné na spotřebu energie a hlavně nás vápníku zbaví pouze částečně. Reversní osmóza se zatím ukazuje jako nejlepší metoda.

Na co vše můžeme tuto vodu použít? Možností je velmi mnoho. V teraristice hlavně na rosení terárií, kdy čistá voda nehyzdí hlavně skleněná terária fleky z usazenin. Zbavit se jich je jednak dosti obtížné, jednak je nutné buďto použít mechanickou očistu – kdy se často nevyhneme poškrábání skla. Nebo zvolíme chemické řešení, které ovšem může škodit obyvatelům našich terárií. Vím o případech, kdy chemikálie i po umytí skleněného terária usmrtily plaza. Čistá voda je také vhodná třeba na zvlhčení známého Lignocelu, či jiného podkladního materiálu. Dříve, když jsem používal ještě vodu z vodovodu, tato z Lignocelu časem vzlínala po skle terária a tvořila velmi nevzhledné mapy vápenatých usazenin. Dost možná, že tato místa byla i sídlem mnoha bakterií.  Také můžeme vodu vhodně naředit vodou z vodovodu a zajistit si tímto požadované chemické složení a PH vody v akváriu. Uvítají ji i pěstitele masožravých rostlin, či orchidejí.

Samozřejmě se hodí i do různých odpařovačů, napařovacích žehliček, akumulátorů, ostřikovačů a chladičů aut apod. Pokud se vám zanáší varná konvice, můžete ji použít i zde.

Tady ale malé vysvětlení:  I když se vědecké názory na tuto problematiku diametrálně liší -nepoužívejte raději čistou vodu k trvalé konzumaci. Zcela čistá voda může z těla odplavit mnoho látek, které tělo potřebuje. A její krátkodobá konzumace se někdy doporučuje pouze k tzv. detoxikačním kůrám. Nebo se může použít na ředění vody v oblastech, kde teče z vodovodního kohoutku příliš tvrdá. Stejně nebezpečné je ovšem i trvalé pití některých balených vod – stočených z extrémně čistých zdrojů. Výsledky pokusů se zvířaty, kterým byla tato voda podávána, jsou často zcela protichůdně. Možná je to i tím, že i v přírodě existuje mnoho živočichů, kteří pijí pouze (nebo převážně) extrémně čistou vodu. V teráriu bych proto doporučil (pokud je u vás tak tvrdá voda, jako třeba u nás v Prostějově) míchat čistou vodu s vodovodní a tuto předkládat k pití většině terarijních zvířat. Tím zamezíme extrémnímu usazování vápníku v miskách.

Tak, až se někdy třeba budete dívat v televizi na další díl pořadu Zázraky přírody, vzpomeňte si, zda něco z něho neuplatníte pro zlepšení podmínek života vašich terarijních, či jiných zvířat.

Miroslav Moravec  

 

 

 

Úspora při vyšší spotřebě elektrické energie při osvětlování a vytápění terárií.

 

Chtěl bych reagovat na články o optimální sazbě elektřiny D34. Sám ji již mám delší dobu a jsem s ní spokojen. Možná by ovšem stálo za to změnit si sazbu na některý z ještě výhodnějších tarifů. Nejenže jsou u nich sazby mnohem výhodnější, ale i doba nízkého tarifu je až 22 hodin za den! Tyto jsou však většinou vázány na přímotopy a následnou revizi. Možná by nebyl problém (a bylo by to i finančně výhodné), instalovat si jeden přímotop, udělat si revizi elektrického zařízení a mít některou z nižších sazeb. Tímto přímotopem nakonec ani nemusíme moc topit, zvláště chovatelé, kteří mají terárií k vytápění hodně - spotřeba elektrické energie by byla tak velká, jako při topení přímotopem. Já to tak nemám a tak ani nevím, zda to není vázáno i na některé další podmínky (např. nám to elektrárny nepovolí, pokud máme ústřední topení, přímotopů musí být víc a pod.), ale v informační brožurce, kterou jsem v elektrárnách obdržel nic jiného neuvádějí. Takže předpokládám, že by to tak mohlo být legální.
Co se týče doby, po kterou je účtován nízký tarif - tato je opravdu v každé lokalitě jiná a navíc se může každého 1/4 roku změnit. Některé změny nejsou moc výhodné, ale vždy se to i tak vyplatí.
Já jsem si vše napřed také několikrát přepočítal. V elektrárnách mi sice tvrdili, že na tom prodělám a aplikovali na moji roční spotřebu elektrické energie specielní počítačový program. I tento ,,vypočítal", že budu v mínusu. Nevím jak je to možné. Buďto tento program ,,vyrobil" nějaký počítačový laik, nebo elektrárny tímto způsobem chtěli od tohoto tarifu svoje zákazníky odradit. Nutno podotknout, že mne zviklali. Doma jsem i s kamarádem vše raději znovu přepočítal a stále mi vycházelo něco jiného. Nakonec jsem si tarif nechal změnit a jsem tomu dodnes rád, neboť účet za elektrickou energii šel rapidně dolů.

 

 

Názor na článek: ,,Moderní metody chovu hadů“.

 

Se zájmem jsem si přečetl článek, který vyšel ve Fauně 10/2003 – Moderní metody chovu plazů. Dlouho jsem přemýšlel, zda mám na tento článek reagovat, neboť si jistě proti sobě popudím leckterého teraristu, ale nedá mi to…

S většinou názorů musím souhlasit! Zvláště co se týče hygieny, počítačů apod.  S čím však souhlasit nemohu je vytápění terárií. Především bych chtěl upozornit, že jedna kilowatthodina  již opravdu nestojí několik desítek haléřů, ale ani průměrný plat není už 3000Kč. Také je velké množství různých sazeb za placení elektřiny, kdy na tzv. noční proud se dají vytápět terária většinu dne. Sám jednu takovou sazbu mám a ušetřím ročně opravdu nezanedbatelnou částku za elektřinu. Pokud má navíc někdo vytápění domácnosti přímotopy, může topit a osvětlovat terária za nižší sazbu až 22 hodin denně!

Imaginárního chovatele Petra bych se tedy zeptal na několik otázek:

- proč zbytečně dává spoustu peněz za drahé úsporné osvětlení, když pokud koupí podstatně levnější žárovky – tyto mu i topí. Tedy o nic nepřijde! Je pravda, že výměna žárovek v teráriích je častější, ale i tak nákup osvětlení vyjde levněji. Vždyť úsporné žárovky jsou proto dražší, protože prakticky nevydávají teplo, které ovšem v teráriích potřebujeme! Zářivky a podobné osvětlení bych Petrovi doporučil pouze jako ,,dosvětlení“ – na zvýšení estetičnosti některých terárií. Navíc osvětlení terária o délce 140 cm jednou úspornou 9W zářivkou – to snad už had může být úplně bez osvětlení…

- Vyhřívání ,,ze spodu“ se doporučuje hlavně u ještěrů! Také některá menší terária vyhřívám topnými kabely. Vždy však měřím teplotu vzduchu! Také vyhřívání skleněných terárií tímto způsobem se mi neosvědčilo – sklo je vyhřáté a stačí trochu studené vody a praskne. Vůbec nepochybuji o tom, že si had najde teplé místo a bude se vyhřívat. Zvláště, když ve zbytku terária má teplotu zcela nedostatečnou. Zeptal bych se tedy Petra, zda má na Boa constrictor povolení k chovu nebezpečných zvířat. Tento zákon má velké hady chránit (m.j.) proti týrání. Pokud toto povolení Petr má, zeptal bych se ho zda pověřená osoba, která mu toto povolení vydala neměla námitky na to, že teplota v teráriu nepřekročí 25°C a v noci klesá dokonce k velmi hraniční teplotě 21°C! Co říká na to, že had je nucen většinu dne ležet přitisknut na vyhřívané místo? Co říká na to, že by správně – jako v přírodě – mělo teplo přicházet hlavně shora a had by měl možnost se takto vyhřívat až na 35°C? A jak se mu mohou vyhřívat napářené samice? Autor článku v odstavci o krmení (m.j.) píše: ,,Našim cílem by mělo být přiblížení chovných podmínek takovým podmínkám, v nichž běžně žijí.“ Proč toto píše v odstavci o krmení je zřejmé – co nejvíce ušetřit! Nejsem zastáncem překrmování zvířat, ale autor zamlčuje skutečnost, že v přírodě přežije z mláďat hadů pouze určité procento, což není v chovu v teráriu ani žádoucí, ani v souladu se zákony. Proč autor nechce přiblížit chov plazů přírodním podmínkám i co se týče osvětlení a vytápění? Opět zřejmá odpověď – neušetřil by!

Navrhuji ,,revoluční“ odchov plazů: osvětlit terária doutnavkou (prakticky nulová spotřeba elektrické energie) a zdrsnit stěny terária (had se bude zahřívat třením o ně – vždyť i krajty zahřívají vajíčka třením…) – opět nulová spotřeba elektrické energie!

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že teraristika není levný koníček a kdo se na ni dá musí počítat s výdaji. Šetření není nejen namístě, ale je často i na hraně zákona.

 

Miroslav Moravec

 

 

Povolení k chovu nebezpečných zvířat

 

V inzerátech nabízejících Boa constrictor se poslední dobou často objevují sdělení typu:

,,Tyto hroznýše není nutno přihlásit jako nebezpečné zvíře.“

Byl bych rád, kdybych tímto článkem započal diskusi  k této problematice. Podle mne je totiž text tohoto inzerátu mírně zavádějící. Již před časem jsme tuto problematiku rozebírali s přítelem, který vlastní obchod s teraristikou. Ve Vyhlášce ministerstva zemědělství 75/1990 Sb. se totiž m.j. praví:

,,Nebezpečné druhy zvířat:……2/e) z podřádu hadi (Ophidia): Všechny nejedovaté druhy dorůstající v dospělosti přes 3m délky těla včetně ocasu.“

Chtěl bych zdůraznit výraz ,,druhy“. V inzerátech se  za Boa constrictor, který nedorůstá v dospělosti přes 3m délky většinou uvádí poddruh Boa constrictor imperátor.

Spolu s přítelem si myslíme, že pokud je u Boa constrictor jako u druhu uváděná (ve většině literatury) velikost přes 3m délky, tak tento zákon platí i pro poddruhy!

Samozřejmě může existovat jiný výklad zákona. Také bych byl nerad, kdybych byl nařčen z toho, že z toho dělám ,,Kocourkov“ (to bych mohl zase já říct např. o autorech těchto inzerátů) a pod. Mojí snahou je pouze zjistit, jak se v tomto případě zachovat v mezích zákona. Osobně jsem také viděl velice málo Boa constrictor, kteří byli velikostně přes 3m délky, ať již to byl jakýkoliv poddruh, takže si myslím, že by na tyto hady měla být celkově výjimka.

Také bych rád uvedl, svůj názor, že výše poplatků za toto povolení byla určena velice nešťastně a má hlavně negativní dopad na počty přihlašovaných zvířat. Jinak se zákonem víceméně souhlasím, mělo by se dbát na zamezení týrání zvířat. Co však nechápu, je věc, proč se nemusí kontrolovat ,,bezpečná“ zvířata. Vždyť – ruku na srdce – je Boa constrictor nebezpečné zvíře? Dorůstá často v zajetí nad 3m délky? Myslím, že ne.Naproti tomu týrat se dá jakékoliv zvíře, bez ohledu na velikost.

Také nevím, co je pro určení délky hada směrodatné, neboť údaje v odborné literatuře se dosti často velice rozcházejí. A tak u některých druhů hadů se můžeme dočíst, že vzhledem k délce dosažené v dospělosti se na něj žádný zákon nevztahuje. Jinde se zase dočteme pravý opak.

V každém případě: - zákon se nám líbit může, nebo také nemusí, ale měl by se dodržovat a případně usilovat o jeho změnu.

 

Nyní již platí nová vyhláška 411/2008:

 

Ročník 2008

SBÍRKA ZÁKONŮ

ČESKÁ REPUBLIKA

Částka 134 Rozeslána dne 1. prosince 2008 Cena Kč 215,

O B S A H:

411. Vyhláška o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči

 

 

Strana 6650 Sbírka zákonů č. 411 / 2008 Částka 134

 

411

VYHLÁŠKA

ze dne 18. listopadu 2008

o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29

odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti

týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb. a zákona č. 312/

/2008 Sb., (dále jen zákon) k provedení § 13 odst. 11

zákona:

 

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) druhy zvířat vyžadující zvláštní péči,

b) vybrané druhy zvířat vyžadující zvláštní péči,

které musí být trvale nezaměnitelně označeny,

včetně věku, do kdy musí být tato zvířata označena,

a

c) vzor žádosti o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících

zvláštní péči.

 

§ 2

Druhy zvířat vyžadující zvláštní péči

(1) Z třídy plazů (Reptilia) jsou druhy zvířat vyžadující

zvláštní péči

a) všechny jedovaté druhy,

b) z řádu krokodýli (Crocodylia) všechny druhy.

(2) Z třídy ptáků (Aves) jsou druhy zvířat vyžadující

zvláštní péči

a) z řádu kasuáři (Casuariiformes) všechny druhy,

s výjimkou rodu Dromaius,

b) z řádu dravci (Falconiformes) z čeledi jestřábovití

(Accipitridae) z rodů Aquila, Hieraaetus, Pithecophaga,

Spizaetus, Harpia a Haliaetus všechny

druhy,

c) z řádu sovy (Strigiformes) z čeledi sovovití (Strigidae)

z rodu Bubo všechny druhy,

d) z řádu krátkokřídlí (Gruiformes) z čeledi jeřábovití

(Gruidae) z rodu Grus všechny druhy,

e) z řádu brodiví (Ciconiiformes) z čeledi volavkovití

(Ardeidae) z rodů Ardea, Ardeola a Egretta všechny

druhy.

(3) Z třídy savců (Mammalia) jsou druhy zvířat

vyžadující zvláštní péči

a) z řádu primáti (Primates) všechny druhy,

b) z řádu šelmy (Carnivora) všechny druhy včetně

ploutvonožců (Pinnipedia), s výjimkou domestikovaných

druhů pes (Canis familiaris), kočka

(Felis catus), fretka (Putorius furo) a zvířat chovaných

jako zvěř v zajetí podle zákona o myslivosti1),

c) z řádu chobotnatci (Proboscidea) všechny druhy,

d) z řádu lichokopytníci (Perissodactyla) všechny

druhy, s výjimkou druhů označovaných nebo evidovaných

podle plemenářského zákona2),

e) z řádu sudokopytníci (Artiodactyla) všechny druhy,

s výjimkou druhů označovaných nebo evidovaných

podle plemenářského zákona2), zvířat chovaných

jako zvěř v zajetí podle zákona o myslivosti1)

a lamy krotké (Lama glama) a alpaky

(Vicugna pacos).

 

§ 3

Vybrané druhy zvířat vyžadující zvláštní péči,

které musí být trvale nezaměnitelně označeny

(1) Druhy zvířat vyžadující zvláštní péči musí být

trvale nezaměnitelně označeny, pokud již nejsou označeny

podle jiných právních předpisů3).

(2) Druhy zvířat vyžadující zvláštní péči musí být

trvale nezaměnitelně označeny u zvířat

 

1) § 7 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.

2) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů

(plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi

a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů.

Částka 134 Sbírka zákonů č. 411 / 2008 Strana 6651

a) podle § 2 odst. 1 písm. a) nejpozději při dosažení

30 cm délky těla,

b) podle § 2 odst. 1 písm. b) nejpozději při dosažení

18 cm délky těla,

c) podle § 2 odst. 2 před vylétnutím z hnízda, nejpozději

do 30 dnů po vylíhnutí,

d) podle § 2 odst. 3 písm. a) dříve, než jsou odstaveni

od matky,

e) podle § 2 odst. 3 písm. b), c), d) a e) před odstavem,

nejpozději do 90 dnů po narození.

 

§ 4

Žádost o povolení chovu druhů zvířat

vyžadujících zvláštní péči

Vzor žádosti o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících

zvláštní péči je uveden v příloze této vyhlášky.

 

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem

ode dne jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gandalovič v. r.

 

 

Bez názvu.JPG

a výklad k této vyhlášce.

  

                                                                                             

Rosení terárií v době nepřítomnosti

Většina obyvatelů našich terárií potřebuje k životu nutně vlhkost. Pokud se o terárium a hlavně jeho obyvatele snažíme dobře starat musíme je často rosit – nejlépe odstátou vodou. Není to časově ani jinak náročné. Ručním rozprašovačem postříkáme v teráriu vše, co je potřeba.

Horší případ nastane, pokud se musíme nutně vzdálit z domova a to na delší dobu s celou rodinou. Ne  každý má takové přátele, bydlící někde poblíž, kteří jsou ochotní se postarat o ,,odpudivého“ plaza.

Řešením může být odnést celé terárium k někomu, kdo se o jeho obyvatele po dobu naší nepřítomnosti dobře postará. V případě, že ani toto není možné, nebo máme terárií mnoho a ještě k tomu vlastníme větší plazy je nutné problém nějak vyřešit. Předesílám, že se ovšem jedná o řešení nouzové, které není vhodné pro celoroční provoz. I když se jistě najdou technicky zdatní chovatelé, kteří si koncovou část – tedy vlastní rozprašovač upraví a umístní do terária tak, aby rosení bylo co nejideálnější.

I já jsem musel tento problém nějak vyřešit. Zvolil jsem dvě řešení – na malá terária a na velká terária.

 

MALÁ TERÁRIA:

 

V malých teráriích jsem vyvrtal do stropu otvor a do něj připevnil rozprašovač (bez nádoby). A to nad místo, kde bude rosení nejúčinnější. K němu jsem připevnil vzduchovací hadičku, která se používá u akvárií. Zde ní ovšem proudí samozřejmě voda. Předesílám, že je nutné všechny spoje řádně stáhnout – např. drátkem, aby nedošlo k odpojení hadičky a voda nám potom netekla tam, kam nemá. Pokud chci vodu rozvést do více terárií požívám skleněné odbočky, na kterých hadička drží nejlépe. Jako čerpadlo používám motorek z ostřikovačů čelních skel u nákladních automobilů. Celý systém vypadá tak, že proud ze zásuvky jde do  relé, schodišťového automatu, poté do transformátoru a usměrňovače proudu, přes mechanický vypínač a hladinový vypínač ( který vypíná při nízké hladině vody) do motorku ostřikovače. Vypadá to na pohled dosti složitě, ale všechny komponenty jsou nutné. Navíc vše jde spínat jednak ručně schodišťovým vypínačem, jednak automaticky spínacími hodinami.

Jak je tedy vlastní princip – spínací hodiny ve zvolený čas sepnou a přivedou proud na cívku relé, které má  minimálně jeden rozpínací kontakt, (na který také přivedeme proud), přes který je proud veden – na schodišťový automat. Nevím jaké se teď prodávají typy schodišťových automatů, ale ten co mám já, pokud je na něj přiveden delší čas proud, tak spíná stále dokola. Protože spínací hodiny sepnou a poté rozepnou nejdříve za půl hodiny, a to by byla příliš dlouhá doba na rosení, je nutné vést proud přes tyto rozpínací kontakty, které po sepnutí přivedou proud do schodišťového automatu a poté ho ihned odpojí. Tím docílíme sepnutí schodišťového automatu. Kdo ovšem vlastní digitální spínací hodiny může se obejít jak bez relé, tak i bez schodišťového automatu. Na tomto automatu (resp. na digitálních spínacích hodinách) si nastavíme čas, který je potřebný na činnost čerpadla a následně na postřik terárií.

Další důležitou částí je vypínač, který vypíná při nízké hladině vody. Pokud totiž zapomeneme vodu dolít do nádržky, může se nám stát, že motorek ostřikovače by poté běžel naprázdno a zničil by se. Jako hladinový vypínač používám el. obvod, napojený na dva nerezové dráty ponořené vedle sebe do nádržky s vodou a to tak, aby jejich konce byly kousek nad dnem nádoby. Voda vlastně tvoří vodivé spojení mezi nerezovými dráty a pokud je vody již málo, spojení se přeruší a obvod se rozpojí. Dráty proto nesmí být těsně u sebe, aby voda mezi nimi nezůstala i při jejím vyčerpáním. Myslím, že postačí 1,5 – 2,0 cm. Ke zvýšení vodivosti vody proto tuto nepoužíváme destilovanou. El. obvod doporučuji svěřit raději odborníkovi. Hrozí zde nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Stejně tak i konstrukci transformátoru a usměrňovače. Nebo lze i zakoupit v obchodě.

 

VELKÁ TERÁRIA:

 

U velkých terárií je situace složitější. Ovšem pouze co se týče míst, kam všude ,,rosiče“ umístníme. Můžeme zde ale použít zahradní postřikovače ve tvaru pistole, které se ovšem dají nastavit i na mlžení. Ne každý má tuto polohu! Tento upevníme v teráriu (jeden nebo více), k němu přivedeme zahradní hadici a tuto napojíme na elektroventil.  S úspěchem se dá použít z automatické pračky! Tento ventil opět můžeme zapínat stejně jako motorek z ostřikovačů, ovšem celý problém se velice zjednoduší tím, že zde nepotřebujeme ani transformátor, ani hladinový vypínač, ani usměrňovač. Vodu totiž přivádíme přímo z vodovodní sítě. Vše řádně uzemníme a dbáme na opatrnost. Je zde nebezpečí úrazu elektrickým proudem, neboť elektroventil je napájen přímo ze sítě 230 V!Také hadice řádně zabezpečíme. Nesmíme zapomenout, že zde již bude tlak vody ve vodovodní síti a v případě sesmeknutí hadice bychom již doma měli řádnou potopu!

 

Parazité u plazů.

Každý, kdo chová nějakého plaza, či více plazů, se jistě už setkal s roztoči. Tito parazité, živící se krví plazů jsou nebezpeční zvláště v teráriu. Rozmnožují se totiž vajíčky ,která kladou v teráriu. V přírodě nově se vylíhnuvší roztoči napadají stále nové a nové plazy. V teráriu však chováme omezený počet zvířat a noví parazité proto napadají stále stejná zvířata. Rychle se  tedy přemnožují. Mohou potom způsobit zdravotní problémy. Každý terarista se těchto parazitů snaží zbavit. Že jimi plaz trpí poznáme podle několika znaků - někteří chovanci tráví dlouhý čas ve vodě, kde poté nalezneme mrtvé roztoče, hadi často svlékají kůži apod. Samozřejmě občas plazy prohlížíme. Některé - světle zbarvené exempláře (např.albíny) ani prohlížet nemusíme. Parazité jsou na nich dobře viditelní. Co tedy dělat?

Nejčastěji používaným preparátem proti roztočům u plazů se používá Arpalit 1%. Na terárium potom aplikujeme Arpalit 5%. Použití tohoto přípravku má však mnohá úskalí. Postřik je nutno zhruba po 14 dnech opakovat.(Někdy i dvakrát.) Nutno podotknout, že je to nutné u většiny přípravků, neboť tyto hubí pouze roztoče a ne jejich vývojová stádia. Dalším úskalím je extrémní (doložená) vnímavost některých plazů na tento přípravek. I sebemenší styk s postřikem končí u nich většinou úhynem - zvláště pokud jsou hadi právě nakrmeni!

Já používám již delší dobu Neostomosan. Tento má několik výhod. Je vyráběn částečně z přírodního extraktu - africké kopretiny. Hlavní jeho výhodou je ovšem to, že postřik nemusíme opakovat - hubí i vývojová stádia roztočů. Není u jeho aplikace žádný doložený případ úhynu plaza po jeho použití. (Někteří hadi po postřiku jsou neklidní a vyprazdňují se, to je ale vše, co jsem kdy pozoroval.)

Nedávno jsem se dočetl o výrobku Instop. Tento sice vývojová stádia roztočů nehubí, ale také má některé výhody. Největší z nich je, že se jedná o proužek, který se umístí do terária na méně přístupné místo (pro plaza) - i když při styku s ním nebyla pozorována žádná změna v chování plaza. Tudíž námi chované zvíře neprochází žádným stresem, kterým při postřiku nepochybně projde. Na roztoče působí vcelku rychle. Ponecháme ho v teráriu asi 2 dny a po 14 dnech opakujeme.Instop byl vyzkoušen několika chovateli na několika druzích plazů. Zatím vždy bez negativních následků na zdraví hada.

Nyní jsem začal používat přípravek firmy BAYER, který se jmenuje BAYGON. Bohužel, u nás není k dostání. (Lze zakoupit např. v SRN.)  Jde o ,,proužek“, ze kterého se odstřihnou 2cm/1m3. Tyto se zavážou do vhodného obalu (síťoviny, punčochy apod.) a umístní do méně přístupné (nejlépe horní) části terária. Doba účinnosti je asi 3 měsíce.

Používá se samozřejmě i mnoho jiných přípravků. Každý chovatel věří samozřejmě nejvíce tomu svému - osobně ověřenému. O účincích těchto preparátů již bylo uveřejněno mnoho článků v různých periodikách. Jak jsem již uvedl některé mají negativní účinky na plaza již po aplikaci. Zatím však nevím o tom, že by se někdo zabýval dlouhodobým studiím. Bylo by zajímavé zjistit, zda dlouhodobá - opakovaná - aplikace různých přípravků nemá po několika letech negativní následky, končící eventuelně i úhynem našeho chovance! Většina přípravků proti roztočům obsahuje zdraví škodlivé látky, které při několika aplikacích hadovi neublíží. Protože se ale v těle ukládají, je jasné, že po čase jejich koncentrace přesáhne únosnou mez a může poté dojít k ,,nevysvětlitelnému" úhynu plaza, neplodnosti, degeneraci mláďat apod.

Pokud by si někdo vedl podrobnou statistiku, velice uvítám zaslání podrobností, zvláště mne zajímá: - vědecký název chovaného druhu, věk, pohlaví, preparát aplikovaný proti roztočům, jak často a kolikrát byl aplikován, negativní účinky na plaza, případně další podrobnosti.

 

 

Dosažení pohlavní dospělosti u Boa constrictor.

 

U hroznýšů královských Boa constrictor, se čas dosažení pohlavní dospělost v literatuře udává různě: věk 4 – 5 let (Vergner-Vergnerová, Chov terarijních zvířat - 1986), 3 – 4 let (F.Szalay, H.Szalayová, Chováme terarijní zvířata - 1990). Nejnižší věk pohlavní dospělosti (v literatuře, kterou vlastním) je udáván ,,po 3 letech“ (Eugéne Bruins, Encyklopedie teraristiky - 1999). Z uvedeného je zřejmé (i když možná jde pouze o náhodu), že se věk, kdy hroznýš dosahuje dospělosti stále snižuje. Dokladem toho je i konkrétní samice, kterou vlastním.

Tuto samici (spolu se samcem) jsem zakoupil od Ing.Gilara z Poběžovic – 24.03.2000. Jednalo se o pár heteroalbino, B.Sharp linie. Datum narození byl tento:

Samec: 01.12.1999

Samice: 07.11.1999

Oba hadi byli velice žraví. Zvláště však samice. Ještě nikdy jsem neviděl tak žravého hroznýše. Předesílám, že většinou krmím hady jedenkrát týdně a to tak, aby byli zcela zasyceni. Po týdnu většinou opět přijmou potravu. Tato samice však již po 4 dnech začala jevit známky hladu a pátý den již vyrážela proti sklu terária, reagujíce tak na každý pohyb vně terária. (Náhodnému návštěvníkovi by se mohlo zdát, že ji již dlouhou dobu trápím hladem. Ale opak byl pravdou.) Pokud jsem ji předložil potravu, ihned se na ni vrhla. S takovým apetitem jsem se setkal prakticky jen u krajt a to často ani ne v takové míře. Oba jedinci přijímali kuřata, ale nejraději potkany.

Dne 13.05.2001 měřila samice již 2,10 metru! Tedy zhruba ve věku 1 a ½ roku!

Na podzim roku 2001 jsem se rozhodl – vzhledem k velikosti hadů – pokusit se o jejich spáření. Dne 15.10.2001 jsem dal samce k samici a již v následující dny jsem pozoroval jeho snahy o páření. Samotné páření jsem potom pozoroval dvakrát:

03.11.2001 (To ještě neměla prakticky ani 2 roky!)

a

02.12.2001.

Od 25.11.2001 začala odmítat potravu, což u tak žravého hada bylo podezřelé. 19.12.2001 nápadně ztloustla a bylo jasné, že vše nasvědčuje tomu, že páření bylo úspěšné. (I když mohlo dojít pouze k ovulaci, bez oplození vajíček.) Samce jsem mezitím 12.12.2001 přenesl do jiného terária.

Většina samic Boa constrictor během březosti občas přijme potravu, některé ji zcela odmítají. Jinak to ovšem bylo v tomto případě. 24.01.2002 bylo na samici vidět, že má opět hlad a potravu přijala ihned. Krmil jsem ji jedenkrát týdně jedním potkanem (sežrala by potravy více, ale měl jsem strach ji v období březosti krmit větším množstvím potravy) a to celkem devětkrát. Naposledy 24.03.2002. Potom již potravu opět odmítala. Předpokládal jsem, že porod se již blíží.

Zajímavé také bylo to, že většina hroznýšů během březosti vyhledává nejteplejší místa v teráriu. Tato samice se vyhřívala pod zdrojem tepla pouze sporadicky, poslední měsíc potom pouze výjimečně.

13.04.2002 jsme s MVDr.Petrem Sypěnou provedli kontrolní vyšetření samice ultrazvukem. Jasně zde byla vidět hlava, tělo i páteř ještě nenarozeného mláděte. U některých bylo vidět i tlukoucí srdce.

Porod pak proběhl v časných ranních hodinách dne 20.04.2002. Po jeho skončení jsem v teráriu napočítal celkem 30 živých a 1 uhynulé mládě. 2 vejce byla neoplozená. 7 mláďat byli albíni. Zajímavý byl i poměr pohlaví, kdy samců bylo 19 a samic pouze 11 mláďat. Samice po porodu nebyla extrémně vychudlá, jak jsem na to zvyklý u ostatních samic Boa constrictor. Jistě i díky tomu, že během březosti přijímala potravu. I počet živých mláďat je na tak mladou samici – dle mého názoru -  slušný. Potvrdilo se zde základní pravidlo, které praví – není důležitý ani tak věk zvířete, pro dosažení pohlavní dospělosti, jako jeho velikost.

 

                                                                                              Miroslav Moravec